Metropolitní katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě lze nazvat i českým národním pohřebištěm. Věčné odpočinutí tu našli čtyři čeští světci a ochránci země - kníže svatý Václav, druhý pražský biskup svatý Vojtěch, jeho nevlastní bratr a první arcibiskup, metropolita hnězdenský svatý Radim (Gaudencius) a vyšehradský kanovník a generální vikář pražské arcidiecéze svatý Jan Nepomucký. K nim se řadí i světci cizího původu, které různé doby z různých důvodů přiřadily k českým národním patronům, a to svatý Vít a svatý Zikmund. Část ostatků mladičkého italského mučedníka ze 4. století svatého Víta dostal už svatý Václav od německého krále Jindřicha I. Ptáčníka, další pak v roce 1355 přivezl do Prahy z Itálie císař Karel IV. Ostatky burgundského krále ze 6. století svatého Zikmunda přivezl do Prahy v roce 1365 rovněž císař Karel IV. Jako hlavní chrám v sídle českých panovníků se svatovítská katedrála nabízela jako nejvhodnější a nejdůstojnější místo posledního odpočinku také českým vládcům. Z osmadvaceti českých knížat jich zde bylo postupně pochováno sedm. Kromě již uvedeného svatého Václava to byla knížata Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II., Bořivoj II., Bedřich a Konrád Ota. Pouze hroby dvou posledně uvedených se nepodařilo identifikovat. Na několika místech v katedrále jsou také hroby deseti českých králů. Jsou tu pochováni Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II., Rudolf I., Karel IV., Václav IV., Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad, Ferdinand I., Maxmilián II. a Rudolf II. Posledně uvedený panovník je také posledním českým králem pohřbeným v Praze. Jeho nástupci, kteří přenesli královské sídlo z Prahy do Vídně, spočinuli už ve vídeňské katedrále. Ve svém katedrálním chrámu našli místo věčného odpočinutí také nejvyšší církevní hodnostáři - pražští biskupové a arcibiskupové. Ze sedmadvaceti pastýřů, kteří se vystřídali na biskupském stolci od jeho zřízení v roce 973, bylo sedmnáct pochováno v hradčanské katedrále. Kromě již předtím zmíněného svatého Vojtěcha to byli biskupové Šebíř, Gebhart-Jaromír, Kosma, Menhart, Jan I., Daniel I., Bedřich, Valentin, Ondřej, Jan II., Bernard, Mikuláš, Jan III. z Dražic, Tobiáš z Bechyně, Řehoř Zajíc z Valdeka a Jan IV. z Dražic. Hroby šesti z nich - Šebíře, Gebharta-Jaromíra, Kosmy, Daniela I., Bedřicha a Jana II. - nebyly identifikovány. Pokud jde o biskupa Ondřeje, chová katedrála pouze jeho lebku, zatímco jeho tělo odpočívá na moravském Velehradě. Z pětatřiceti pražských arcibiskupů jich tu odpočívá jedenadvacet - kardinál Jan Očko z Vlašimi, Olbram ze Škvorce, Zbyněk Zajíc z Hazmburka, Antonín Brus z Mohelnice, Martin Medek, Zbyněk Berka z Dubé, Jan Bedřich z Valdštejna, Jan Josef Breuner, František Ferdinand Khünburg, Daniel Josef Mayer z Mayernu, Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu, Antonín Petr Příchovský z Příchovic, Václav Leopold Chlumčanský z Chlumčan a Přestavlk, Alois Josef Kolovrat Krakovský, Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawicze, Alois Josef Schrenk, kardinál Bedřich Josef ze Schwarzenberga, kardinál František de Paula Schönborn, kardinál František Kordač, kardinál Karel Kašpar a kardinál František Tomášek.
Podle Mladá fronta DNES
12.08.1998
Pro volný čas z Prahy
Autor: (jkt)
Strana: 10
Křížová cesta s českými svatými
