Jan byl bystrý a na tržištích se naučil od kejklířů různé kousky, například jakoby zabil slepici a nechal ji obživnout, nebo spolkl peníz a pak ho vytáhl jinému chlapci z ucha. Byl rozeným náčelnkem hochů z vesnice. Předváděl jim svoje kousky, vyprávěl jim zajímavé příběhy a všichni se kolem něj seskupovali. Ani jim nevadilo, že se s nimi vždycky také modlil nebo jim vyprávěl nedělní kázání. Jednou zrovna šel z misijního kázání a cestou potkal kaplana. Ten mu asi nevěřil, odkud tak pozdě jde, a chtěl, aby mu řekl jednu větu, kterou si zapamatoval. Jan mu ale odříkal slovo od slova celé kázání a chtěl přidat i kázání minulá. Kaplan užasl a řekl Janově matce, aby dala syna studovat. Jan se tedy pravidelně zúčastňoval vyučování v obecní škole v Castelnuovo.

V devíti letech měl Jan první sen - vidění - o jeho poslání. Zdálo se mu, že je uprostřed chlapců, kteří si hráli a křičeli. Někteří kleli a on se k nim rozběhl, aby je ranami přiměl k mlčení. Zářící postava muže ho zastavila se slovy: "Ne bitím, ale mírností a láskou." Pak spatřil vznešenou paní a různá zvířata. Divoká zvířata se náhle proměnila v mírné beránky a paní mu řekla: "Tu je tvé pole, tu pracuj! Staň se pokorným, silným a udatným. To, co se stalo nyní těchto zvířat, můžeš udělat i pro mé syny."Jan byl ze snu zděšen, ale jistota přislíbení, daná tímto a pak i dalšími sny způsobila, že všechno, co podnikal, dělal s bezpečným klidem, i když to na první pohled vypadalo pošetile nebo beznadějně.

Janův o 12 let starší nevlastní bratr mezitím dospěl a začal přebírat vedoucí úlohu v domě. Nerad viděl, když se Jan učil a dával mu co nejvíc domácích prací. Jan je sice všechny dokonale udělal, ale domácím nepokojům konec nebyl a tak matka dala Jana do služby. Později nechala rozdělit hospodářství mezi tři syny a Jan mohl konečně chodit v klidu do školy. Studoval v koleji v sousedním Chieri. Bydlel tam ve městě a pracoval, aby si mohl zaplatit ubytování.Naučil se tak základům všech možných řemesel, což se mu pak dobře hodilo. Dělal krejčího, číšníka, dělníka a dokonce pak uměl trhat bezbolestně zuby.

Ve dvaceti letech nastoupil do místního semináře a 5. června 1841 byl klerik Bosco v Turíně vysvěcen na kněze. Od této chvíle se stal donem Boskem. Přípravu pro pastoraci završil v kněžské koleji ve městě. Jeho učitel morálky a krajan don Joseph Cafasso (předurčen k tomu, aby byl jednoho dne kanonizován) se stává jeho duchovním vůdcem a seznamuje ho s vězeňským prostředím. 8. prosince 1841 potkal don Bosco asi šestnáctiletého sirotka Bartolomea Garelliho, prvního z opuštěných chlapců, jež bude shromažďovat ve své nedělní "oratoři", kterou svěřil do ochrany svatého Františka Saleského. Don Bosco se dal s Bartolomeem do hovoru, ptal se ho, co dělá, kolik je mu let, jestli umí číst a psát, a když se ho pak zeptal, jestli umí zpívat a pískat, chlapec se usmál a Don Bosco se zaradoval. Pozval chlapce, aby příští neděli přišel, že mu bude vykládat katechismus. Bartolomeo chtěl, ale bál se, že bude při vyučování bit. Don Bosco ho uklidnil a tak Bartolomeo v neděli přišel a přivedl sebou dalších 6 hochů. Tak začalo Boscovo působení mezi zanedbanou mládeží. Definitivně bylo toto dílo uvedeno o Velikonocích 1846 ve čtvrti Valdocco v Turíně. O svátku Všech svatých téhož roku se Markéta Bosco připojila ke svému synovi, aby se na deset let stala jeho první "spolupracovnicí", mámou chudých dětí z Valdocco.

Kněz Bosco byl aktivní v mnoha směrech: spravoval dům, stavěl kostel, psal díla katechetická, historická i náboženské knížky pro mládež i dospělé z lidových vrstev. Každou neděli a svátek přicházely zástupy hochů. Přes týden byli v dílnách u svých mistrů nebo si hledali práci. Časně zrána se začínalo zpovídat. Mše měla být v 8 hodin, ale nezačala, dokud zpovědi neskončily. Vypomáhalo při tom i několik dalších kněží. Všichni chlapci však chtěli k Donu Boscovi. V sobotu a před svátky byl ve zpovědnici bez přerušení 10 až 12 hodin ! Po mši byly hry nebo cvičení na nářadí, po obědě katechismus a růženec, potom volná zábava. Někdo si hrál, někdo se učil zpívat nebo si cvičil písmena. Don Bosco se toho zúčastnil, byl nedostižným běžcem a měl zálibu utíkat s kornoutem plným bonbónů, z nichž rozhazoval. Ještě v roce 1868 vítězil nad všemi chlapci. Ve volných chvílích byla příležitost k "lovu" duší. Přiblížil se k některému chlapci a pošeptal mu do ucha například :"Kdypak se přijdeš vyzpovídat? Už jsi tak dlouho u mne nebyl?". Věděl, že jakmile chlapci slíbí, bude jim těžko to Donu Boscovi nesplnit. Chodil za nimi občas i do dílen, kde pracovali. Mistrům to polichotilo, a byli pak na hochy mírnější.

19. prosince 1859 spolu s mladými lidmi, kteří u něho žili, založil kongregaci, která nese jméno "svatého Františka Saleského". Pius IX. s nímž se byl rok předtím radit v Římě, ho k tomu povzbudil. V roce 1872 přetvořil místní institut ze sousední diecéze v sesterskou ženskou kongregaci. Budoucí světice Marie-Dominika Mazzarello byla první generální představenou dcer Panny Marie Pomocnice. V roce 1875 překračují saleziáni hranice: jsou na jihu Francie a v Jižní Americe. První misionářská výprava saleziánské kongregace odjela z Turína 11. listopadu téhož roku. Když 31. ledna 1888 don Bosco v Turíně umírá, jeho rodina je už v rozkvětu: 744 řeholníků a 313 řeholnic ve 107 centrech či institucích. Pius XI. ho prohlásí za svatého o Velikonocích roku 1934. V lednu 1989 ho Jan Pavel II. prohlásí "Otcem a Učitelem mládeže", což jsou přímo slova liturgické modlitby z jeho svátku 31. ledna.

Don Bosco se počítá ke světcům, u nichž máme dochovány zprávy o nejhojnějších darech nadpřirozených, zvláště z posledních let jeho života. Měl dar předpovídání (prorocký dar), uzdravování nemocných, čtení myšlenek (zvláště ve zpovědnici), dar bilokace (být současně přítomen na dvou místech), vidění na dálku a dar vizí (prorockých snů). Věděl dopředu, že někdo zemře a snažil se ho dobře připravit na smrt. Znal čas i okolnosti jeho smrti, i když se jednalo o člověka zdravého a silného.
Charakteristika a zázraky Dona Bosca
Je patronem :
mládeže, katolických nakladatelství, novinářů, studujících, dělníků, učňů, učedníků, chlapců.
Atributy:
je zobrazován v kněžské klerice, někdy je obklopen chlapci.
podle1. a knihy Marie Štechové Život světcův, Svatý Jan Bosco, vydané roku 1937 nakladatelstvím A.Neuberta v Praze.

Alter-eko s.r.o - Tepelná čerpadla, solární kolektory, fotovoltaické solární panely (články), vodní elektrárny, větrné elektrárny - montáž, prodej, ceník, reference.