1.3. Svatý Suitbert
Žil v 7. - 8.století. Narodil se kolem roku 647 a původem byl Anglosas. Podle legendy prý měla Suitbertova matka před jeho narozením vidění, že hvězda vysílá dva proudy světla na její postel s takovou silou, že se lůžko povalilo. Biskup Aidan von Lindisfarne jí to vyložil tak, že její dítě bude ve světě významnou osobností, která jako hvězda zazáří ve dvou krajinách - v zemi galské a v zemi germánské.
Když Suitbert dospěl, studoval u svatého Egbertha v Irsku. Stal se benediktinským kazatelem a byl plný horlivosti pro obrácení germánů. Proto ho svatý Wigbert poslal do Fríska. Suitbert tam však narazil na odpor pohanského vládce Rathboda, jeho mise byla neúspěšná a musel se vrátit do Anglie. V roce 690 vyslal do Fríska Egbert svatého Willibrorda spolu s dvanácti anglickými benediktinskými mnichy misionáři, mezi nimiž byl i Suitbert. Přistáli nedaleko ústí Rýna a cestovali do Utrechtu, který se stal jejich hlavní základnou. Šířili zde víru s obrovskými úspěchy. Měli ochranu Pepina Prostředního, který nedávno dobyl území ve Frísku a donutil Rathboda, aby přestal s pronásledováním křesťanů. Po nějakém čase se Suitbert odebral zpátky do Anglie. Zde ho v roce 693 biskup Wilfrid z Yorku vysvětil na misijního biskupa a uložil mu jít na misie do Vestfálska. Spolu s mnichem Bructerim působil v okolí Bergu. Jejich poslání neslo zpočátku velké ovoce, po vpádu Sasů však bylo jeho dílo zničeno. Suitbert zklamán odešel do Francké říše. V roce 710 mu Pipin Prostřední přidělil pozemek na rýnském ostrově 6 mil od Duseldorfu.
Sv. Suitbert na ostrově založil benediktinský klášter, pozdější Kaiserwerth. V něm prožil zbytek svého života a jsou zde uloženy i jeho ostatky. Zemřel 1. března 713 a roku 810 ho prý papež Lev III. prohlásil za svatého.
Je patronem :
proti angíně, trpících angínou, proti bolesti v krku.
Atributy:
hvězda (v ruce nebo na biskupské berli), je zobrazován v biskupském oděvu.