23.11. Svatý Klement I.
Původně byl pohanem a později se stal třetím nástupcem svatého Petra v Římě v letech 88.- 97. Zažil ještě apoštola Barnabáše a slyšel jeho kázání, nechal se od něj pokřtít a Barnabáš ho přivedl k Petrovi. Ten Klementa určil za svého nástupce.
On to však nechtěl zpočátku přijmout a proto byli římskými biskupy zvoleni nejprve Linus a Anakletus.
Je možné, že byl také spolupracovníkem svatého Pavla, o kterém se mluví v listě Filipanům
a členem císařské dynastie flaviovské. Zahynul prý za císaře Traiana v pověstných mramorových dolech v Chersonesu.
Byl tam akutní nedostatek vody a dělníkům hrozila smrt žízní. Když Klement uviděl jehně, jak stále kopytem hrabe na jednom místě,
vyhloubil tam otvor, ze kterého náhle vytryskl pramen. Zuřící císař ho za to dal s kotvou na krku svrhnout do moře.
Klement I. napsal důležitý dopis, adresovaný korintské církvi, který se zachoval v rukopisu bible z pátého století.
Prozrazuje důkladnou znalost Písma a zběhlost ve stoické filozofii. Klement si přál, aby zůstali papeži věrní i vzdálení křesťané.
Přisuzuje se mu také série apokryfů, nazvaných Klementské apokryfy.
Je patronem:
kameníků, pracovníků s mramorem, kloboučníků, námořníků;
proti dětským nemocem, dětí;
proti vodnímu nebezpečí;
při vichřici a bouřce.