16.3. Svatý Heribert (Herbert Kolínský)
Žil na přelomu 10. a 11. století. Narodil se kolem roku 970. Jeho otcem byl hrabě Hugo z Wormsu. Heribertovi se dostalo vzdělání v katedrální škole ve Wormsu. V katedrále se stal proboštem a roku 994 byl vysvěcen na kněze. Ve 24 letech stal kancléřem císaře Oty III. pro Itálii a později i pro Německo. S císařem se spřátelil a byl jeho důvěrným rádcem. V roce 999 byl jmenován kolínským arcibiskupem. Byl přítomen u smrti císaře Oty III. roku 1002 na cestě v Paternu u Říma a za velkých těžkostí nechal dopravit císařovo tělo do Cách a tam pohřbít. S budoucím nástupcem Oty III., Jindřichem II., měl zpočátku neshody a byl proti němu v opozici, za což byl uvězněn. Nakonec se ale smířili, a po jmenování Jindřicha II. císařem přijal Heribert místo jeho rádce.
Sv. Heribert založil v Deutzu (dnešním Kolíně) benediktinský klášter, který velkoryse podporoval a kostel, nesoucí dnes jeho jméno.
Heribert byl neobyčejně zbožný, disciplinovaný, mírumilovný a štědrý k chudým. Svou modlitbou dokázal vyprosit zázraky, například déšť po velkém suchu. Byl považován za svatého už dokonce během života. Zemřel 16.3. 1021 a jeho ostatky spočívají až dodnes ve zlaté schránce v kostele, který založil.
Je patronem :
proti suchu, za déšť,
Atributy: je zobrazován, jak modlitbou přivolává déšť nebo jak pokleká před císaře Jindřicha II.
podle2., 4., aj.