Březen
17. březen
17.3. Svatý Patrik
Žil na přelomu 4. a 5. století. Narodil se kolem roku 385 v západní Anglii. Jeho otec působil jako úředník, městský radní a zároveň jáhen a dědeček byl knězem. Patrik nebyl moc věřící, spíš ho zajímal světský život, ale když mu bylo 16 let, přepadli irští piráti statek jeho otce na pobřeží. Odvlekli mnoho zajatců a mezi nimi i Patrika. Prodali ho do otroctví v Irsku. Tam pásl ovce a trpěl přitom hladem. Toto soužení způsobilo, že se změnil. V zajetí doopravdy uvěřil v Boha a intenzivně se modlil. Naučil se tu dokonale irsky a poznal irské obyčeje a způsob života. Po šesti letech se mu podařilo uprchnout na lodi, směřující do jižní Francie. Po třech dnech se dostal na břeh své vlasti, ale ještě dlouho bloudil o hladu, než nalezl své rodiče. Doma měl sen, v němž ho hlasy Irů vyzývaly, aby se vrátil do Irska jako misionář. Nejdříve žil několik let jako mnich na Lérinských strovech u Azurového pobřeží a potom se v Galii připravoval u sv. Germána, biskupa v Auxerre, na přijetí kněžství. Byl vysvěcen na kněze a brzy i na biskupa. Odebral se na pouť do Říma, kde dostal od papeže sv. Celestina pověření k hlásání evangelia v Irsku.
Irsko bylo tehdy prosyceno pohanstvím a žilo zde jen velmi málo křesťanů. Na lid měli neomezený vliv modloslužební kněží - druidové a národní pěvci - bardové. Sami Irové byli svobodymilovní a suroví. Roku 432 začal sv. Patrik procházet Irsko křížem krážem a všude s apoštolskou horlivostí hlásal slovo Boží. Nejdříve obrátil hospodáře, u kterého sloužil jako otrok, a potom samotného krále Laognaira, s kterým se setkal na Bílou sobotu a získal pověst mocného muže. Tím, že zapálil velikonoční oheň, uklidnil druidy. Z jeho Vyznání se můžeme dovědět o úspěších, ale i odporu a nebezpečích, s kterými se setkával. Snažil se nahradit pohanské svátky křesťanskými, čímž dosáhl toho, že se nakonec druidové a bardové stali křesťanskými mnichy a pohanské kněžky žily po způsobu řeholnic. Jeden z bývalých bardů začal nadšeně skládat zpěvy na Kristovu oslavu. Roku 444 si Patrik zřídil v Armagh své biskupské sídlo. Budoval biskupská sídla i na jiných místech a zval do Irska kněze a biskupy z jiných zemí, takže se Irsku brzy říkalo "ostrov svatých". Irové ho milovali jako otce a bohatí mu nosili dary, které Patrik ale odmítal se slovy, že chudoba je nejjistější cesta do nebe. Vykonal mnoho zázraků, poručil například zmijím, aby opustily Irsko a skutečně dodnes zde žádné zmije nežijí. Patrik celkem pokřtil na 120 tisíc lidí, založil kolem 300 chrámů a za poměrně krátkou dobu asi 30 let jeho působení se stalo prakticky celé Irsko křesťanským. Pokřtěné Iry Patrik učil číst a psát a ty nejschopnější z nich světil na kněze. Zemřel kolem roku 461. V Dublinu se dosud uchovává jeho zub a zvonek.
Je patronem :Irska, Nigérie, proti hadům, proti strachu z hadů, proti hadímu uštknutí; inženýrů, kadeřníků, kovářů, horníků, bednářů, zajatců; ochránce dobytka, proti nemocem dobytka, proti obtížnému hmyzu; proti zlu; za duše v očistci,
Atributy:
hadi; trojlístek, na kterém prý sv. Patrik pohanům vysvětloval Svatou Trojici. Trojlístek je i národním znakem Irska.