Je jedním z nejoblíbenějších německých světců. Žil v 10. století a jako mnich benediktin a misionář procházel
část dnešního Rakouska a hlásal slovo Boží. Pasovský biskup ho pro jeho velké úspěchy navrhl na nového biskupa v Řezně. Císař i mnoho
zástupců kléru bylo proti.
Legenda vypravuje, že jeden z těchto odpůrců onemocněl a Wolfgang ho zázračným způsobem uzdravil. Když se to dověděl císař Oto II.,
biskupem v Řezně Wolfganga jmenoval. Ten jako biskup reformoval kláštery a zakládal nové, staral se o chudé a nemocné
a prohluboval náboženství v lidu. Už za života byl uctíván jako světec. Žil asketicky a skromně. Umožnil založení biskupství v Praze v roce
973 tím, že souhlasil s odloučením Čech od své diecéze.
Nějaký čas žil jako poustevník u dnešního Wolfgangova jezera. Když potřeboval zařídit kapli, vymýtil les. Když měl jeho pomocník velkou žízeň,
otevřel prý Wolfgang na místě pramen, jehož voda byla později poutníky používána jako léčivá. Vedle Wolfgangovy
kaple je velký kámen, který poutníci podlézají, aby se vyléčili ze svých trápení. .
Je patronem :
pastýřů, tesařů, sochařů, lodníků, uhlířů, dřevorubců, nevinně zajatých;
proti dně, obrně, bolestem nohou, záchvatu mrtvice, úplavici, zánětům kůže, proti neplodnosti a potratům;
za dobytek.
Atributy: Na obrazech bývá znázorňován mimo jiné se sekyrou v ruce nebo zaťatou do krovu kostela,
což se vztahuje k tomu, že prý Wolfgang hodil sekyru, aby věděl, kde postavit kostel.