Žil na přelomu 6. a 7. století v Palestině. Narodil se v křesťanské rodině. V 16 letech se připojil ke skupině poustevníků
na hoře Sinaj, kde se zjevil ve starozákonní době Bůh Mojžíšovi a kde nyní bylo jedno z center duchovního poustevnického života.
Ve svých 20 letech přijal mnišství, které se pro něho stalo skutečným hrobem jeho vlastní vůle. Žil v přísné poslušnosti svému starci, který ho duchovně vedl. Když jeho starec zemřel, odebral se k poustevnickému životu do opuštěné jeskyně.
Jan Klimak se střežil všech krajností. Vyhýbal se všem druhům zvláštních zápasů a neobvyklých asketických činů. Např. jedl vše, co dovolovala mnišská pravidla, avšak potravu přijímal v malém množství. Bojoval se spánkem, bděl po nocích na modlitbách, ale dbal na to, aby vždy spal alespoň natolik, aby mu neochabl rozum. Mnoho četl knihy užitečné pro duši . Co se týče vnějšího života, dbal pečlivě, aby se nedopouštěl žádných krajností, které mohou být pro duši velice nebezpečné, avšak za to ve svém vnitřním životě hořel Božskou láskou a nechtěl znát žádných hranic. Zvláště byl proniknut citem hlubokého pokání, proléval mnoho slz a trápil se pro své hříchy.
Sv. Jan nejenže sám dosáhl duchovní dokonalosti, ale i jiným zanechal pomůcku k jejímu dosahování – a tou je kniha, která se nazývá »Klimak« čili »Žebř duchovní« (staroslověnsky Lestvica), jinak též »Schody do ráje«. V této vzácné knize je popsán způsob jak s úspěchem svést bitvu za získaní ctností a zbavení se hříchů. Na příkladu stoupání po 30 příčkách duchovního žebříku je zde ve stejném počtu kapitol líčena cesta k získání duchovní dokonalosti a přinášeno varování před úskalími této cesty a léčkami, jež každému adeptu pravidelně klade do cesty odvěký nepřítel lidské spásy. Toto úžasné duchovní dílo čtou dodnes pravoslavní mniši po celém světě a též světští křesťané z ní čerpají poučení a povzbuzení.
Po 40 letech života v poušti ho bratři zvolili představeným Sinajského kláštera sv. Kateřiny a vůdcem všech poustevníků v zemi. Protože však cítil, jak nebezpečné je vyvýšené postavení mezi lidmi pro spásu duše, vložil vedení kláštera do rukou svého bratra Georgia a odchází po čtyřech letech opět do samoty, kde v 80 letech 30. března 649 v pokoji blaženě umírá. Úryvky Atributy: Žebřík, vedoucí do nebe; Janovo vidění, jak mnichové stoupají po žebříku do nebe.
Podle www.pravoslav.gts.cz a 2 a 4 .