28.4. Svatý Petr Chanel
Žil v 19. století.
Narodil se v Cuetu poblíž Belley roku 1803 v rolnické rodině. V sedmi letech dělal pasáčka. Jednou si ho všiml místní farář a poznal v něm něco neobvyklého. Přesvědčil jeho rodiče, aby jej dali na studie a přihlásil ho do malé školy, která byla právě založena. Petr pak pokračoval v semináři. Tam o něm řekli : "Měl zlaté srdce s prostou vírou dítěte a vedl život anděla." Byl vzorným studentem. Po svém vysvěcení r. 1827 dostal přidělenu farnost Crozet, která měla velmi špatnou pověst. Petr často docházel za nemocnými a svým jednáním si získal důvěru farníků. Za tři roky, co zde působil, se farnost úplně duchovně obrodila.
Petr však toužil stát se misionářem. Roku 1831 vstoupil do misijní společnosti Panny Marie (k maristům), která byla založena roku 1822 v Lyonu. Než se s nimi mohl vydat na misie, musel ještě 5 let učit v semináři v Belley a čekat, než dostanou maristé papežský souhlas. Roku 1836 konečně odjel hlásat evangelium do Tichomoří na Nové Hebridy blízko Nového Zélandu. Na ostrovech Tahiti a Tonga už působili metodisti a tak se Petr ještě s jedním laickým bratrem a Angličanem Thomasem Boogem usídlil na ostrově Futuna, kde místní náčelník Niuliki teprve před krátkým časem zakázal kanibalismus. Zde ještě o křesťanství nikdo neslyšel. Domorodci misionáře zpočátku jen trpěli, ale Petr se svými společníky často navštěvovali jejich nemocné, naučili se jejich jazyku, věnovali se dětem a tím si získali důvěru místních obyvatel. Ti začali Petrovi říkat "ten muž s nejlepším srdcem".
Náčelník začal žárlit a obával se o svou moc, stal se nepřátelským a podezřívavým. Vypadalo to beznadějně. Pokřtít se nechalo jen několik osob, jinak se všichni báli. Petr byl z toho velmi zklamaný. Po třech letech se obrátil náčelníkův syn s přáteli a požádali o křest. Náčelník se rozzuřil a poslal skupinu domorodců, aby misionáře zabili.
28. dubna 1841 vtrhli domorodci do chaty otce Petra Chanela, zrovna když byli jeho společníci pryč.
Ubili ho k smrti a jeho tělo rozsekali sekyrkami. Petr Chanel byl prvním mučedníkem v Oceánii. Jeho násilná smrt vydala svědectví o pravdivosti výroku, že "krev mučedníků je semenem křesťanů", protože způsobila obrácení obyvatel ostrova a za dva roky byl celý ostrov katolický. Tak se splnil sen, který měl Petr již jako chlapec.
Je patronem :
Oceánie.
Atributy: malý kříž v ruce; je zobrazován jako duchovní nebo při jeho mučednické smrti.
Podle 2., 4., aj.
28.4. Svatý Ludvík Maria Grignion z Montfortu
Žil v 17. - 18. století. Narodil se 31. ledna 1673 chudým rodičům v Montfortu ve Francii. Studoval na jezuitské koleji v Rennes a roku 1700 přijal kněžské svěcení. Byl přidělen jako kaplan do nemocnice v Poitiers. Zde provedl velmi potřebnou reorganizaci nemocničního personálu, která však vzbudila tak velký odpor, že musel rezignovat. Během pobytu v této nemocnici shromáždil spolu s Marií Luisou Trichet skupinu žen, určenou pro ošetřování nemocných a výuku chudých. Dal jim název "Dcery Božské Moudrosti", jinak se jim pak říkalo také montfortské sestry. Dnes jich je po celém světě kolem 4 500 a starají se hlavně o chudé a tělesně postižené.
Roku 1706 putoval do Říma požádat papeže, aby ho vyslal na misie mezi pohany do Kanady nebo na Dálný Východ. Papež Klement XI. mu však řekl :"Tvým misijním polem bude Francie." a jmenoval ho apoštolským misionářem. Ludvík byl velmi schopný kazatel. Jeho misijní kázání byla plna proroctví a předpovídání posledních dob Církve. Byla velmi emotivní a slavila velké úspěchy, ale zároveň měla i mnoho odpůrců, zvláště jansenistů. Jansenisté tvrdě zdůrazňovali vzdálenost mezi lidmi a Bohem, Ludvík naopak čerpal z vlastních zkušeností s Boží láskou a Mariinou péčí a jeho kázání přivedla zpět k víře tisíce lidí.
Velkým snem svatého Ludvíka bylo postavit Kalvárii ve skutečné velikosti, aby byla poutním místem. Za pomoci mnoha lidí se to skutečně podařilo, celá stavba trvala více než rok. Několik dní před posvěcením však biskup nařídil Kalvárii zrušit. Tisícům lidí, očekávajících posvěcení, Ludvík řekl : "Doufali jsme, že postavíme Kalvárii zde, vybudujeme ji však ve svých srdcích". Přijal toto rozhodnutí s úžasným vnitřním mírem, protože věděl že je to součást Božího plánu.
Během 16 let kněžské služby Ludvík vykonal 200 misií a exercicií v západní Francii, ale mnoho času věnoval i samotě s Bohem, dohromady 4 roky strávil po různých poustevnách a klášterech. Stal se opravdovým mystikem. Vůbec mu nešlo o nějaké uznání, chtěl být jen nástrojem v rukou Božích. Jeho typické jednání je naznačeno v události, kdy v náruči odnesl umírajícího malomocného ke dveřím nejbližšího kláštera a volal na vrátného :"Otevřete Ježíši Kristu !" Většina lidí ho nazývala "dobrý otec z Montfortu" nebo "Otec s velkým růžencem". Přestože na něj bylo spácháno několik atentátů, Ludvík nepřestával ve svém způsobu života. Krátce před smrtí napsal :"Jestliže pro Boha nic neriskujeme, nikdy pro něho neuděláme nic velkého." Roku 1716 při kázání v Saint-Laurent-sur-Sévre se zhroutil a 28. dubna zemřel. Bylo mu teprve 43 let.
Za svůj krátký život stačil založit tři
kongregace - Dcery Božské Moudrosti, Kněžskou společnost Mariinu (Montfortovy misionáře) a Učitelský řád Bratří sv. Gabriela. Napsal světoznámou knihu O pravé mariánské úctě, v níž vysvětluje, proč s Marií vstupujeme do intenzivnějšího a bezprostřednějšího vztahu s Ježíšem. Kniha byla náhodou nalezena až po 18 letech od Ludvíkovy smrti jedním knězem z jeho kongregace. Její význam stále stoupá. Papež Pius X. vydal o této knize prohlášení :"...doporučujeme velmi vřele obdivuhodné pojednání O pravé mariánské úctě, sepsané bl. Grignionem, a z plna srdce udělujeme apoštolské požehnání všem, kteří budou toto pojednání číst."
Papež Jan Pavel II. si za své biskupské a papežské heslo vybral Grignionovu zásvětnou modlitbu: "Totus tuus - Zcela Ti náležím, Maria, a všechno mé je Tvé." a
řekl :"Četba pojednání O pravé mariánské úctě znamenala obrat v mém životě. Nejdříve jsem měl obavy, aby mariánská úcta neodváděla křesťany od úcty ke Kristu a neupírala Mu jeho oprávněné místo, ale když jsem přečetl pojednání Grigniona z Montfortu, zjistil jsem, že je to jinak. Náš niterný vztah k Matce Boží je výsledkem našeho začlenění do tajemství Kristova."
Je patronem : /chudých, ctitelů Panny Marie, /*
Atributy: soška Panny Marie, kniha, kříž, růženec.
Podle 1., 2., O pravé mariánské úctě aj.
28.4. Svatý Petr Chanel
Ubili ho k smrti a jeho tělo rozsekali sekyrkami. Petr Chanel byl prvním mučedníkem v Oceánii. Jeho násilná smrt vydala svědectví o pravdivosti výroku, že "krev mučedníků je semenem křesťanů", protože způsobila obrácení obyvatel ostrova a za dva roky byl celý ostrov katolický. Tak se splnil sen, který měl Petr již jako chlapec.
28.4. Svatý Ludvík Maria Grignion z Montfortu
Pius X. vydal o této knize prohlášení :"...doporučujeme velmi vřele obdivuhodné pojednání O pravé mariánské úctě, sepsané bl. Grignionem, a z plna srdce udělujeme apoštolské požehnání všem, kteří budou toto pojednání číst."