19.5. Svatý Yves Hélory ( Ivo z Kermartinu)
Žil ve 13. století. Pocházel z rolnické rodiny, žijící v Kermartinu v Bretani. Byl poslán studovat na univerzity v Paříži a Orleansu, kde se stal znalcem civilního i kanonického práva. Byl jmenován diecézním soudcem a vynikal poctivostí, neúplatností a tím, že se zastával chudých a nevzdělaných. V roce 1284 byl vysvěcen na kněze a působil ve farnostech Trédrézu a Louanneku. Svým farníkům pomáhal i jako právník, věnoval svůj čas na vyřešení jejich obtížných situací a těm, co byli v nouzi, pomáhal obstarat to nejnutnější. Po 14 letech odešel na svůj statek, protože mu připadalo, že tam bude užitečnější. Zde žil v odříkání a sebeovládání. Ze svých prostředků postavil špitál pro ty nejubožejší, které živil z úrody na svém rodinném statku. Vyniknul jako strůjce zázraků, protože prý nasytil stovky hladovějících z jednoho bochníku chleba. Byl znám jako zastánce rovnosti a spravedlnosti a svou skromností a obětavostí. Podle jeho příkladu vznikly tzv. Ivova bratrstva, působící ve Francii.
Je patronem : soudců, advokátů, notářů, právních zástupců, farářů, soustružníků, chudých, opuštěných a sirotků, při procesech, univerzity v Nantes a různých právnických fakult…
Atributy: je zobrazován jako právní zástupce při sporech mezi chudými a bohatými; s knihou v ruce; na hlavě mívá baret a v ruce provaz nebo důtky; jako advokát s pergamenem v ruce, ukazující vzhůru a obklopený chudými prosebníky; advokát se symboly Ducha svatého, např. s holubicemi. 19.5. Svatý Petr Celestýn, papež Žil ve 13. století. Narodil se roku 1210 nebo 1214 jako jedenácté dítě v rolnické rodině. Když jeho otec zemřel, matka se snažila dobře vychovat svých dvanáct dětí, přestože byli velmi chudí. Často říkávala :"Ó, jakou by mi udělalo radost, kdybych viděla jednoho z vás stát se svatým !" Jednou, když se jako obvykle ptala :"Kdo z vás se stane svatým ?", malý Petr (který se měl později stát papežem Celestinem V.) ze srdce odpověděl :"Já mami ! Já se stanu svatým !" A snažil se to splnit. Ještě v dětství míval vidění Panny Marie, andělů a svatých, kteří ho plísnili, když udělal nějakou chybu a nabádali ho k modlitbě.
Studoval na kněze, ale krátce před vysvěcením, když mu bylo dvacet let, utekl a stal se poustevníkem na hoře Monte Morrone. Hledal samotu, rozhovor s Bohem a blízkost přírody. Celé dny trávil modlitbou a četbou Bible. Kromě toho opisoval knihy nebo dělal nějakou těžkou práci, aby ho ďábel nenašel v nečinnosti a nepokoušel ho. Několik let byl napadán zlými duchy a pokoušen tělesnou žádostivostí, ale zároveň utěšován anděly.
Roku 1246 se nechal vysvětit na kněze a oficiálně se stal benediktinským mnichem ve Faizole. Za pět let mu bylo povoleno vrátit se na Monte Morrone. Pro jeho svatý život k němu začali přicházet další poustevníci a během let se jich shromáždilo tolik, že zde Petr založil r. 1274 poustevnický řád, nazvaný Celestini (od slova "celeste" - nebeský). Petr byl pro ně dobrým duchovním otcem a takto strávil 60 let svého života.
Od roku 1292 do roku 1294 byl papežský stolec 27 měsíců prázdný a Petr prý kardinálům vzkázal, že Bůh není potěšen, když tak dlouho váhají s volbou papeže.
Jemu bylo 84 let a připravoval se na smrt, když k němu přišli tři biskupové vyslaní z Říma a oznámili mu, že papežem byl zvolen on. Bylo to rozhodnutí, kterému předcházely velké rozepře mezi kardinály. Petr se lekl a za žádnou cenu to nechtěl přijmout, poukazoval přitom na svou nezkušenost a neschopnost. Jeho prosby ani slzy však nebyly nic platné. Utekl a schoval se do lesa, lidé ho však našli a tak se musel podvolit.
Brzy se ukázalo, že Petr, který si zvolil jméno Celestin V., na svůj úřad opravdu nestačí. Byl moc hodný a nedokázal nikomu nic odmítnout. Ve své naivitě se dopustil mnoha omylů, nevědomky například podepsal padělané listiny. Došlo k tomu, že neapolský král Karel II. dosadil za kardinály kolem papeže sobě oddané lidi a tak vlastně řídil celou církev k vlastnímu politickému prospěchu. Ti kardinálové, kteří Petra nejvíce prosazovali, toho nyní hořce litovali. Jeden z nich, Latino Malabranka, zemřel kvůli tomu bolestí.
Jeho smrt omráčila papeže jako blesk. Po pěti měsících svého působení se poradil se s právníky, jestli by se dalo nějak zařídit, aby se mohl vzdát svého úřadu. Na jejich radu vyhlásil konstituci o odstupu a o tři dny později se rozhodl odstoupit. Sloužil svou poslední mši jako papež. Po závěrečném požehnání se uzdravil jeden chromý muž. Pak Celestin
předstoupil před kardinály. Vrhl se jim k nohám a požádal o odpuštění za všechny chyby, kterých se dopustil. Oznámil jim, že se vzdává svého úřadu, protože není schopný ho vykonávat a dává jim plnou moc zvolit nového papeže. Překvapení kardinálové se začali radit. Mezitím Celestin odložil všechny papežské odznaky, oblékl svou starou poustevnickou kutnu a odešel. Stráže ho však zadržely a odvedly ho zpět do paláce. Nejraději by se byl ale vrátil do své staré poustevny.
Jeho nástupce, rázný papež Bonifác VIII. se však obával, že by mohli zlí lidé zneužít Celestinovy dobroty, provolat ho protipapežem a vyvolat tak v církvi rozpory. Ukryl ho proto na hradě Fumone. Nechal mu tam upravit jednu světnici přesně podle jeho oblíbené poustevny. Celestin byl i tam veselý a opět blízký Bohu a andělům a pro sebe si opakoval : "To jediné, co jsem si na světě přál, byla cela (nebe ?) a oni mi ji dali." Téměř nepřetržitě zpíval chvály Bohu. Po deseti měsících, roku 1296, zavřel naposledy oči a otevřel je již s pohledem na Boha. Byl pohřben v Aquile.
Je patronem :
Itálie, knihařů.
Atributy: je zobrazován jako papež s holubicí u ucha a s ďáblem, pokoušejícím se ho vyrušit.
Podle 1., 2., 4.aj.
19.5. Svatý Yves Hélory ( Ivo z Kermartinu)
19.5. Svatý Petr Celestýn, papež
předstoupil před kardinály. Vrhl se jim k nohám a požádal o odpuštění za všechny chyby, kterých se dopustil. Oznámil jim, že se vzdává svého úřadu, protože není schopný ho vykonávat a dává jim plnou moc zvolit nového papeže. Překvapení kardinálové se začali radit. Mezitím Celestin odložil všechny papežské odznaky, oblékl svou starou poustevnickou kutnu a odešel. Stráže ho však zadržely a odvedly ho zpět do paláce. Nejraději by se byl ale vrátil do své staré poustevny.