3.5. Svatý Filip, apoštol
Žil v 1. století. Filip se narodil v Betsaidě a byl učedníkem sv. Jana Křtitele. Byl to zřejmě plachý, ale praktický muž. Živil se jako rybář u Genezaretského jezera. Právě tam ho potkal Ježíš cestou do Galileje a povolal ho jako jednoho z prvních za svého apoštola. Filip pak vyhledal Nathanela, pozdějšího apoštola Bartoloměje, a řekl mu :"Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš a Proroci." (Jan 1. kapitola)
Když Ježíš kázal na hoře nedaleko Tiberiadského jezera, přišlo tam velké množství poutníků. Ježíš se obrátil na Filipa s otázkou: "Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?"
Chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší. Filip mu odpověděl: "Pane, i kdybychom měli chleba za dvě stě denárů, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal." Pak Ježíš zázračně rozmnožil pět ječných chlebů a dvě ryby,které měl jeden chlapec, takže se nasytilo 5 tisíc mužů kromě žen a dětí a zbytků se sebralo dvanáct plných košů.(Jan 6. kapitola) Při poslední večeři Ježíš řekl :
"Já jsem cesta ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdo zná mne, zná i Otce a vidí ho." "Ukaž nám Otce a budeme spokojeni," řekl Filip. Ježíš ho pokáral: "Filipe, tak dlouho s vámi žiji a ty jsi mne ještě nepoznal? Jak se tak můžeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proč mne tedy žádáš, abych ti ho ukázal? Nevěříš, že mezi mnou a Otcem je dokonalá jednota? Vždyť všechno, co říkám a dělám, pochází z mého Otce."(Jan 14. kapitola)
Po seslání Ducha svatého odešel Filip kázat evangelium do Frygie v Malé Asii. Podle legendy šel však nejdříve do Skythie, kde kázal 20 let a poté ho pohané nutili, aby obětoval jejich bohu Martovi. Veleknězův syn už začal připravovat oheň pro oběť, když se vynořil zpod modly velký drak a zabil ho. Drak zabil i dva pohanské kněze, jejichž sluhové drželi Filipa v železech. Všichni lidé, na něž drak dýchl, onemocněli a svatý Filip řekl: "Poslechněte mě: rozbijte tuto modlu a postavte na jejím místě kříž Ježíše Krista a potom, co ho budete uctívat, vaši mrtví opět povstanou a nemocní se uzdraví. Ale musíte to udělat úplně všichni. " Nemocní mu odpověděli:"Jestli je to možné, tak my to radostně uděláme." Filip poručil drakovi, aby odešel do pouště a více neškodil. Drak ho poslechl a už se nikdy neobjevil. Ihned potom Filip vzkřísil mrtvé a uzdravil nemocné, pokřtil je a ještě rok jim kázal křesťanskou víru. Potom odešel do Hieropole ve Frygii, kde zničil kacířství Hebronitů, kteří tvrdili, že Ježíš nebyl z masa a krve, ale že jen zdánlivě vypadal jako tělesný člověk. Spolu se svými dvěma dcerami, které zde také žily, obrátil Filip velké množství pohanů. Když mu bylo 87 let, pohané ho zajali a ukřižovali. Přitom ho kamenovali a tak vydal duši Pánu. Jeho tělo bylo se vší úctou pohřbeno a když zemřely jeho dcery, byly pochovány vedle něj, každá po jedné straně. Podle jiné verze měl čtyři dcery věštkyně. Filip je někdy zaměňován s jáhnem Filipem, jedním ze sedmi jáhnů, ale o něm svatý Jeroným píše, že byl pohřben v Cesareji.
Je patronem :
kloboučníků, kramářů, paštikářů, koželuhů, cukrářů, Lucemburska, Uruguaye
Atributy: berla s křížem, kříž s dvojitým příčným břevnem nebo kříž ve tvaru T, kámen, meč, kniha nebo svitek, mísa, ze které se vine had, bochníky s rybami; jak křtí etiopského eunucha;
Podle 1., 2., 3., Legenda Aurea aj. 3.5. Svatý Jakub Mladší, apoštol
Žil v 1. století. Sám Ježíš ho povolal za apoštola. Jakub byl pravděpodobně jeho bratrancem (někteří vykladači Bible si myslí, že příbuzným Páně byl jiný Jakub), v Písmu je nazýván "bratr Páně". Jakubova matka byla Marie Kleofášova, sestra nebo blízká příbuzná Panny Marie, a jeho otec Alfeus (Kleofáš). Měl bratry Simeona, Josefa a sv. Judu Tadeáše. Byl prý vzhledem podobný Pánu Ježíši a svatý Ignác Antiochijský, který se s Ježíšem nikdy nesetkal, si přál putovat do Jeruzaléma a spatřit Jakuba, aby si mohl představit, jak asi Kristus vypadal.
Po seslání Ducha svatého se stal Jakub prvním biskupem ve vznikající jeruzalémské církvi. Všichni si ho velmi vážili a nazývali ho "Jakub spravedlivý". Jen farizeové a zákoníci ho nenáviděli. Roku 62 Jakuba obžalovali, že prý ruší mír a svádí lid. Vyzvali ho, aby v chrámě odrazoval zde shromážděné od víry v Ježíše Krista a veřejně tak prohlásil křesťanskou víru za nepravou. Jakub však udělal pravý opak a mnozí lidé uvěřili, když statečně vyznal :"Ptáte se mne na Ježíše ? Je to ten, kdo sedí na pravici moci Boží a přijde opět v oblacích nebeských." Nepřátelé se ho proto rychle chopili a shodili ho z chrámové hradby. Dole se na něj vrhli s kameny a kyji. Když umíral, modlil se za ty, kdo ho zabíjeli. Někdo z davu vykřikl :"Přestaňte, vždyť on se za vás modlí k Bohu !" Slyšel to jeden valchář, vzal sochor, jímž se sukno máčí ve vodě a udeřil s ním Jakuba do hlavy tak prudce, že ho usmrtil.
O svatém Jakubovi vzniklo mnoho legend. Prý trávil tolik času na modlitbách, že se mu zvětšila kolena a měl nohy podobné nohám velblouda. Svatý Pavel nazývá Jakuba spolu s Petrem a Janem "sloupy církve". Několikrát ho navštívil v Jeruzalémě a žádal ho o radu.
Svatému Jakubovi se připisuje biblická epištola List svatého Jakuba.
Je patronem : cukrářů, kloboučníků, koželuhů, lékárníků, paštikářů, umírajících (kvůli jeho shovívavosti se svými vrahy při umírání), valchářů, Uruguaye
Atributy: kniha, svitek, kyj nebo valchovací tyč (tyč s proděravělou deskou), je zobrazován jak ho shazují z chrámové hradby nebo jako dítě s malým mlýnkem.
Podle 1., 2., 3., 4., aj.