22.12. Svatý Servul
Žil v 6. století. Od dětství byl těžce ochrnutý, což mu zabraňovalo postavit nebo posadit se bez cizí pomoci a nemohl se ani sám najíst. Jeho rodina ho přinášela ke dveřím kostela Svatého Klimenta v Římě a on tam žebral o almužnu. Ponechal si tolik, aby mu to stačilo na nejskrovnější existenci a zbytek rozdal žebrákům chudším než on. Za ušetřené peníze se mu podařilo koupit Písmo svaté a on prosil kolemjdoucí lidi, aby mu z něj četli. Naučil se tak Písmo svaté téměř nazpaměť a nabyl velké moudrosti.
Ve své chatrči občas nechával přespat cizí poutníky a když cítil, že umírá, vzbudil je a prosil je, aby spolu s ním zpívali žalmy za jeho blažený odchod z tohoto světa. Najednou je přerušil a zvolal: "Slyšíte také ty nebeské chvalozpěvy ?" Blaženě se pohroužil v nadpozemský zpěv a zemřel.
Zprávu o něm sepsal svatý Řehoř I. Veliký, který ho osobně znal a vídával ho sedávat v podloubí u dveří kostela.
Je patronem : invalidů, tělesně postižených (handicapovaných) lidí.
Atributy :
je zobrazován jako chromý žebrák u dveří kostela;
Podle 1. a 6.