23.12. Svatý Jan Kentský
Žil v 15. století, v době husitských válek. Byl synem starosty ve vesnici Keeny (Kety) u Krakova. Vystudoval slavnou krakovskou univerzitu a stal se zde později profesorem svobodných umění. Byl autorem důležitého spisu, věnovaného kauzistice. Ve 41 letech byl na základě falešných obvinění vypuzen z univerzity a byla mu přidělena farnost v Čechách (Olkusz ?). On vzal toto postavení vážně a byl vyděšen svou zodpovědností za farníky, ale vydal ze sebe vše. Dlouho to jeho farníkům nestačilo, ale nakonec si je získal. Miloval chudé, kteří v té době prožívali, jako celá země, těžké období. Měl pokorné a soucitné srdce. Všude přinášel útěchu. Sám málo spal a nejedl maso, a vůbec jedl co nejméně, aby se mohl rozdělit s ostatními. Po několika letech se mohl vrátit do Krakova a vyučoval Písmo svaté po zbytek svého života.
Za velmi důležité pro duchovní život považoval poutě. Sám byl čtyřikrát v Římě u hrobu svatého Petra a Pavla a jednou se vydal jako chudý poutník k Božímu hrobu v Jeruzalémě. Byl uctíván bezprostředně po smrti jako svatý, hlavně pro svou velkou lásku k lidem.
Je patronem :
Polska, Litvy.
Atributy: je zobrazován jako profesor v taláru, s rukou kolem ramen studenta upřeně hledícího do nebe; jak dává své oblečení chudákovi.
Podle 1.