7. 12. Svatý Ambrož
Ambrož žil ve 4. století v Miláně. Jeho matka byla horoucí křesťanka. Ambrož se stal konsulem a odpovídal za pořádek ve městě.
Byl vzdělaný, energický a svědomitý. Tato doba byla ve znamení sporů mezi ariány a pravověrnými křesťany a tak když zemřel milánský
ariánský biskup, hrozilo nebezpečí, že se tyto dvě strany utkají při volbě nového biskupa. Ambrož jako konsul dohlížel na řádný
průběh této volby a nabádal ke klidu s takovou výmluvností, že kdosi z davu zvolal: "Ať je biskupem Ambrož !" a všichni se s jásotem přidali.
Ambrož zprvu nechtěl, vždyť byl teprve katechumenem a čekal na křest, ale nakonec se podvolil. Za 8 dní byl pokřtěn a pustil se do studia
řečtiny, teologie a krásné literatury. Své jmění rozdal chudým a byl jejich zastáncem.
Prosadil, aby byl z římského senátu odstraněn pohanský oltář bohyně Vítězství.
Císař Theodosius Veliký nechal (jako pomstu za smrt gótského velitele při lidovém povstání) popravit 7000 lidí včetně žen a
dětí a Ambrož tento čin veřejně odsoudil a Theodosia vyloučil z církve. Theodosius po počátečním hněvu dokonce projevil lítost.
Ambrož měl zásluhu i na obrácení svatého Augustina, pozdějšího církevního učitele a sám ho pokřtil.
Byl apoštolem sociální spravedlnosti,
říkal, že "země patří všem, ne pouze bohatým".
Zaváděl lidový zpěv a sám psal hymny a komponoval k nim melodie, dosud se zčásti zachovaly.
Objevil těla několika světců a tím vyvolal kult ostatků i na Západě. Je spolu se svatým Jeronýmem, Řehořem Velikým a Augustinem považován za
velkého církevního učitele. Ovlivnil 4. století jako nikdo jiný.
Atributy:
Je zobrazován se včelím úlem. Podle legendy spal totiž jako malé dítě s otevřenými ústy a včelí roj mu do nich vložil med. Je to pravděpodobně symbol jeho píle, výmluvnosti a
sladkosti jeho řeči. Také je zobrazován s důtkami, které poukazují na církevní tresty, jimiž postihoval veřejné hříšníky, zejména císaře Theodosia.
Je patronem : Včelařů, voskařů, včel, domácích zvířat.