3.4. Svatý Nikita (Nicetas)
Žil v 8. - 9. století. Narodil se v Cesareji, v Bythinii, dnešním Turecku. Matka mu zemřela, když byl právě týden starý a jeho otec vstoupil za několik let po její smrti do kláštera. Chlapci se proto dostalo klášterní výchovy. Když vyrostl, stal se mnichem v Medikianském klášteře na úpatí hory Olymp. Byl vysvěcen svatým Tarsiciem a později zvolen opatem.
V té době vládl císař Leo III. Isaurský, který prosazoval obrazoborectví. Poslal do vyhnanství patriarchu Nikefora a dosadil jako patriarchu v Konstantinopoli Theodota, který ničení soch a obrazů svatých podporoval. Nikita spolu s dalšími opaty odmítl požadavek císaře Lea, aby s Theodotovými zásahy souhlasil a přijmul je. Byl za to vypovězen do Anatolie v dnešním Turecku, kde s ním velmi zle zacházeli. Když se vrátil do Konstantinopole, přijal Theodota jako patriarchu a mohl se vrátit do svého kláštera. Brzy toho však veřejně litoval, stáhnul svou loajalitu vůči tomuto patriarchovi a obrazoborectví odsoudil. Byl pak roku 813 znovu vyhoštěn na ostrůvek u Glycerie. Když nastoupil na trůn císař Michal Koktavý, bylo Nikitovi povoleno vrátit se z vyhnanství. Žil pak až do své smrti jako poustevník nedaleko Konstantinopole.
Je patronem :
/vyhnanců, exulantů/*